Itsuiyo Utsushi - profil

13. října 2013 v 19:29 | Kvicka |  (-BJD-) My BJD's photos and related stuff
Takže Itsuův profil. Neboli ty věci, které zatím smí být prozrazeny. Dlouho jsem s tím zdržovala, protože jsem si nebyla jistá, co všechno chci napsat....a jakým způsobem. Snad vás tohle trochu navnadí..xD když to teď vidím napsaný, tak mi to přijde, jako hodně klišé drama..xD ale snad vám to tak nepřijde..xD

Poznámka: japonská jména jsou psána ve formátu "příjmení jméno", cizí jména naopak.
(upozorňuji na výskyt několika sprostých slov.)

As soon as possible I will make english version ;)

Společnost a model: hlava - Immortality of Soul S, Magical Angel new boy 1/3 body
Barva resinu: normal
Face-up: ještě po původní majitelce dělaný u BANGARANG(je ale už poškozený a bude muset dolů >_
Blushing: vlastní pokus
Datum příjezdu: 12.12.2012

Jméno: Utsushi Itsuiyo
Věk: 23
Rasa: člověk? a nebo taky ne...
(záleží na tom jestli je opravdu cvok a nebo ne..)
Oči: šedé
Vlasy: černé
Má rád: Hudbu, kreslení, fotografování, Freyu,.
Nemá rád: Netoleranci, ignoranci, blbost,
svou rodinu a speciálně svou sestru, a když
mu někdo říká, co má dělat a jak to má dělat.



Když se mu něco nelíbí snaží se zachovat stoický klid a přejít to, ale v jisté chvíli pak ztratí trpělivost a vylítne. A pak už se moc neovládá. Dvakrát se už kvůli tomu dost vážně popral. Často dělá taky zbrklé věci bez přemýšlení.
Má vlastní hlavu a nenechá si nikdy nic vnutit. Bytostně nesnáší, když se mu někdo snaží říkat, co má dělat nebo rozhodovat za něj.
Řekněme, že je docela pohledný, takže nelze popřít, že nějakou tu pozornost od dámského kolektivu vždy dostával. Nic zase tak extrémního. Měl spolužáky, kteří byli doslova obletováni. On po pravdě zrovna moc o nějakou extrémní pozornost nestál. Nebyl antisociální, ale společnost "cizích" lidí cíleně nevyhledával. Spíš mu vždycky vyhovovala ta společnost, co už měl. Mezi takovými lidmi se pak chová více méně přirozeně. Libuje si pak často v sarkasmu a má rád zábavu.
Má podvědomou potřebu se o někoho starat a často tím výsostně rozčituje svou nejlepší kamarádku Freyu.
A jak sám říká je "poměrně" spolehlivý.

Rodina: Svou o dva roky mladší sestru upřímně nesnáší. Stejně tak nikdy moc dobře nevycházel ani se svými rodiči a když byl mladší, občas ho to mrzelo. Z dalšího příbuzenstva se pak častěji stýkal už jen se sestřenicí své matky, která se o něj a jeho sestru občas starala. Stejně tak jako jeho rodiče vždy stála na straně jeho sestry.

Backstory:
Narodil se 20.7.1990 v Japonsku ve městě Nagoya. Na první pohled se dá říct, že ne špatně. Matka na vysoké pozici v bance a otec v managementu lokální firmy. Proto taky bydleli poměrně na úrovni. Vila to přímo nebyla, ale řekněme velmi hezký rodinný dům. Mnoho věcí si vlastně mohli dovolit poměrně na úrovni. Pravdou bylo, že na to Itsuovi rodiče byli velmi velmi pyšní a často ještě více než odpovídalo jejich skutečném u společenskému postavení.
Když se Itsuiyo narodil byli všichni velmi nadšeni. Rodina byla hodně tradičně založená a jako do chlapce do něj všichni vkládali mnoho nadějí. O dva roky později se pak narodila i jeho sestra, Mitsuko.

S přibývajícími lety ale nadšení rychle opadávalo. Rodiče ho nakonec zrovna moc nemilovali. Otec mu nikdy nevěnoval moc pozornosti a když už tak jen opovržení. Itsu zklamal jeho naděje v schopného pokračovatele rodu. Matka si nejspíš často vyčítala, že ho vůbec zplodila. Itsu nerostl zrovna k obrazu své rodiny. Byl, řekněme, hodně zasněné dítě, což se moc nehodilo do konceptu, ve kterém měl stát už od mala pevně nohama na zemi. Rozhodně nebyl hloupý a ve škole měl spíše dobré výsledky, ale často, jak říkala jeho matka, plácal nesmysly. A zdálo se, že z nich ne a ne vyrůst. Mezi osmým a desátým rokem musel podstoupit několikrát sezení u psychologa, což ho naučilo jednu důležitou věc: "Ne vždycky je dobré všechno říkat. Některé věci je lepší si nechat pro sebe."

Když mu bylo osm, tak se zároveň v té samé čtvrti objevil někdo nový. Její jméno bylo Freya Austin. Šestileté děvčátko, která se přistěhovala se svou tetou z Velké Británie. Jako by nestačil fakt, že byli imigranty, její teta byla velmi extravagantní postarší.... cat-lady. Člověk by při prvním pohledu mohl říci, že za svých mladých let se možná přátelila s Viviane Westwood. Vzbuzovala proto v širokém okolí spoustu rozruchu. A to ne moc v pozitivním slova smyslu. Freya na tom nebyla o moc lépe. Už od útlého věku často měnila barvu vlasů a to na dost zářivé barvy. Byla poměrně vysoká a velmi velmi vychrtlá. Spoustu lidí tvrdilo, že je nemocná. Poslední, co si Itsuova rodina přála, bylo mít něco do činění s těmihle "cizinci". Taky to hned z kraje Itsuovi zakázali. Nicméně on je stejně moc neposlouchal. Freya se velmi rychle stala jeho kamarádkou. Nejlepší kamarádkou. Člověkem, kterému plně důvěřuje a který byl a je nejdůležitější v jeho životě.

A pak tu byla Mitsuko. Jeho sestra, malá zákeřná vypočítavá mrcha. Úplný miláček rodiny. Na rozdíl od něj, plnila všechna očekávání matky i otce. Už od malička se cíleně dožadovala hlavní pozornosti a Itsu často dokonce býval trestán, protože jí "údajně" ubližoval. Vlastně se jí velmi úspěšně dařilo dělat Itsua v očích rodičů ještě horším, než už byl. Itsu jí na oplátku naprosto upřímně z hlouby srdce nenávidí.

-----------------------------
Situace doma se začala vyostřovat. Končil podzim 2012 a Itsuiyovi bylo 22 let. Teprve pár týdnů zpět ukončil základní studium na architektonické univerzitě. Celá ta škola byla pro něj takový kompromis. Ale nestěžoval si. Chtěl studovat uměleckou školu, ale rodiče by mu ji nikdy nezaplatili. Jejich představy o budoucnosti jejich syna se s jeho vlastními hodně rozcházely. Velké nadšení to proto ani tak nesklidilo, nicméně mu školu nakonec povolili.

Posledních týden bylo vysloveně peklo.
....
"Kam si myslíš, že jdeš, mladý muži." Ještě to mu tu scházelo. A dneska upřímně doufal, že se vyhne všem rozhovorům s rodiči.Pozvedl obočí na tváři výraz rezignace: "Ven?"
"Myslím, že legrace už sis užil dost, ne?"
Protočil oči v sloup, ale mlčel. Zase tohle. Přednáška o tom, jak bych měl konečně dospět a zodpovědně začít přemýšlet o svém životě
"Je čas dospět mladý muži, slyšíš?"
"Myslím, že na tohle téma už jsem se vyjádřil." Odvětil stoicky chladně a jednou rukou si upravil pás na rameni držící pouzdro s kytarou. Měl se svým životem jiné plány než jeho rodiče...pokud se dá říct, že nějaké měl. Jako spoustu mladým v současné době mu freeters život více než vyhovoval. Sem tam nějaký částečný úvazek, nikde se moc nevázat. Výjimečně něco káplo i z jejich skupiny a on upřímně doufal, že by to mohlo být v budoucnu ještě o trošku lepší.
"My myslím, taky." Vložil se do toho ještě otec. "Na kraviny už si dost starý. Je na čase si uvědomit své místo ve společnosti."
"Kazumi Eiko přijde dnes na večeři. Říkala jsem ti, ať s tím počítáš."
Ještě toho trochu. Jeho matka se očividně rozhodla, že je pravý čas ho oženit. A že nejlepší způsob je vybrat mu někoho příhodného. Na cosi hráli. Nevlastnili žádnou firmu nebo extrémně prestižní postavení by si mohli hrát na strategické sňatky. Nesnášel když mu někdo říkal, co má dělat. Nadechl se a pak jako by tu větu vůbec neslyšel, začal si obouvat boty.
"Měl by sis vzít příklad z Mitsuko." Oh God. Část s předhazováním jeho dokonalé sestřičky. Protočil oči v sloup. Dál mlčel. Před dvěma dny jen tak mimochodem zmínila, že se možná brzo zasnoubí. S velmi solidním mladíkem. Jak efektivně hodit na Itusa ještě horší světlo.
"Slyšíš?!"
"Nemám zájem." Odvětil monotónně a pokračoval v obouvání.
"No prosím. On nemá zájem. A taky žádnou úctu k rodičům," zakřičel otec.
Měl toho dost, nebude nic dělat na jejich rozkaz. Nešlo ani o tu Kazu...něco nebo jak se jmenovala ...holku. Třeba by to byla dokonce sympatická dívky...nebo taky stejná harpie jako jeho sestra. Šlo o princip a jeho vlastní hrdost. A o to, že prostě nechtěl...ne teď...ne proto že oni to chtějí.
"MĚL BYCH ÚCTU, KDYBY JSTE SI JÍ ZASLOUŽILI. OD MALA MI DÁVÁTE NAJEVO, ŽE JSEM VÁM JEN NA OBTÍŽ. NEHODÍM SE VÁM K IMAGE, CO? MYSLÍTE SI, ŽE MŮŽETE OVLÁDAT MŮJ ŽIVOT? CHYBA!" Ruply mu nervy. Posledních pár dnů, všechno přecházel jen chladnými odpověďmi. Snažil se nenechat vtáhnout do hádky. Ale teď už jich měl plné zuby. Vztekle za sebou zabouchl dveře a zmizel, jak jen rychle to šlo.

--------------------

Už dávno to ale nebylo jen o tom, že Itsu není podle jejich představ. Šlo také o to, že vrhal špatný stín na celou rodinu. A to byl ten hlavní problém.

-------------------
Zastavil se před dveřmi malého zastrčeného domku těžce oddychující a několikrát naléhavě zabouchal. Asi dvě minuty se nic nedělo a pak se dveře se zaskřípáním pootevřeli. Stála tam, rozespalá, její zářivě fialové vlasy trčely do všem možných stran. Byl víkend. Podvědomě si jednou rukou prohrábla vlasy ve snaze je trochu zkrotit, zatímco si druhou zakrývala ústa při zívnutí. "Chhhhco se děje?" V tu chvíli ale už její pohled spočinul na udýchaném mladíkovi a věděla, že je něco špatně.
"Ty ...ty parchanti...chtěj se ...zbavit...musím pryč...zavolali psychiat...musím..rychle..." snažil se vysvětlit mezi rychlými nádechy.
"Počkat počkat. Cože? Jak jako psychiatrii? Kdo?"
"Kdo myslíš...." Rukou se zapřel o dveře a snažil se trochu uklidnit. "Moje milující rodinka.....Hajzlové. Chtěj mě odklidit. Kazím jim reputaci."
Situace se neměla růžově. To ráno jeho matka volala do psychiatrické léčebny s tím, že její syn je duševně chorý a už si s ním už neví rady. Dobrý způsob jak se zbavit potomka, které se vám nehodí, ne? Nejhorší na tom je, že tenhle názor sdílelo i několik osob v okolí, což teď významně hrálo proti němu. A pramálo by mu pomohlo, že je plnoletý.
"To nemůžou myslet vážně..." pozvedla dívka obočí.
"Rád bych tomu věřil...ale...vlastně můžu mluvit o sakra velký klice....ráno jsem jí náhodou zaslechl, když tam telefonovala."
Jen tam tiše stála a na jejím obličeji se střídal údiv a znechucení. Měla představu jakou má Itsu rodinu, ale že to dojde tak daleko, by jí nenapdlo ani ve snu.
"Musím od tud pryč. Do blázince mě nedostanou. Hned. Až přijdou na to, že jsem pryč, budou mě hledat...." Na chvíli zmlknul. Nebyl si jistý. "Freyo...?"
Ani nedokončil otázku. Freyi se smutně usmála: "Tetička..."
Čekal takovou odpověď, ale zkusil to. Freyi teta bylo posledních pár měsíců moc nemocná a Freya by jí tu nikdy takhle nenechala. Sklopil zrak: "mám tě rád...budeš mi chybět..."
"Ale huš. Nedělej takovýhle obličeje. Svět nekončí. Určitě se brzo zas potkáme." Sama si tím sice nebyl úplně jistá, ale upřímně v to doufala.
"Hm.... Dávej na sebe hlavně pozor...."
"To víš že jo, ty opatrovníku křehkých dívek..budu v pohodě" ironicky se zasmála.
"Nemůžeš někdy brát něco vážně?" Na oplátku se ještě jednou zašklebila a pevně ho objala "A teď už padej."

----------------------------------
Moc růžově to nevypadalo. Mohl jen doufat, že se jeho rodina spokojí s tím, že zmizel a nebudou to dál řešit. Nějaké pátrání by si mu zrovna moc nehodilo. Mnohem aktuálnější problém byl ale přímo před ním. Vlastně to vůbec nepromyslel. Peníze mu sotva stačili na vlak do centra města, večeři, ne moc pohodlný nocleh.
Přes noc se poměrně rapidně ochladilo a k ránu začalo sněžit. "Do hajzlu s tím". S tím nepočítal. Neměl zrovna teplé oblečení a v noci toho moc nenaspal. Únava ještě pomáhala, aby se mu zima rychlejš dostala do těla. Dlouho bez cíle chodil a snažil se vymyslet, jak z toho všeho ven. Domu nemohl. Peníze neměl. Neměl kam jít.....
"Senzační..teď tu někde umrznu... nebo chcípnu hlady." Zaklel znova a unaveně se svezl po zídce na zem. "FUCK IT."

_______________________________________

Příběh bude samozřejmě pokračovat dál. V současnosti, jsem bohužel zatím na začátku a to v bodu, kdy se setkal Itsu s Meimeiem (přímo navazující na tuto poslední část). Jsou hotová zatím tři photostory. Najdete je i s dalšími: ZDE

Je toho vůbec ještě mnohem mnohem víc, co vám zatím o Itsuovi nepovím, ale časem se je určitě nějak dozvíte ;)
Učitě se objeví pár historek z jeho dospívání, milostný život...ehm ehm..xD... víc informací na téma Freya, a hlavně se objasní celá ta věc s psychologem atd. A spoustu spoustu další věcí, na který se můžete těšit (a doufat, že mi to časově bude všechno vycházet a budu s tím schopná, co nejdřív hnout..ne jako do teď >_
Příběh můžete tady na blogu: v téhle rubrice - storyline ;)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama