RFP aneb 4 dramatické dny (část 2.)

10. července 2011 v 14:29 | Kvicka |  >> Diary
Tak a teď druhá část...
předem se omlouvám za zpoždění, za všechny pravopisné chyby (hlavně shodu
přísudku a podmětu moc nemám náladu řešit) a překlepy...a samozřejmě za veškerý
nesmyslný kecyxD

Radost z toho, jak jsem se vyspala, že mi nebyla zima a že neprší, nám zkazila hned cesta k
umývárnám, na které jsme kvalitně zmokli. (A mě se ke všemu rozpadla i druhá steelka, konkrétně
zip...jako už čtyřikrát...ta první to vzdala večer před...)


Plán umýt si hlavu mě rychle přešel, když jsem uviděla frontu... ale po tom co přišla Babu,
že si potřebuje umýt vlasy a nechce tam jít sama (Kitsu a Seli měli domluvené umytí se na
hotelu u nějaké kamarádky *tichá závist*) k plánu jsem se zase vrátila a zbyla tam s ní.
Ovšem vyskytl se malý problémeček...jaksi chyběl pán s žetonkama, bez kterých neteče
voda. Tak jsme tam skoro třičtvrtě hodiny zevlily a mokly. Sprchy byly...no nebudu si
stěžovat,ale zlatej Advík...vzhledem k tomu, že jsem se potřebovala osprchovat celá, tak jsme se
alespoň uklidily kamsi do rohu...a Babu mi pak tvořila dojem zdi..xD Voda byla vlažná...v umývárně
chladno...tak alespoň něco...ale to že jsem se klepala jak ratlík, popřít nejde..xD Další drama bylo
balancování v botech...nebo-li snaha obléci se do punčocháčů a kraťasů aniž bych šlápla na tu
špinavou zem a znova si úplně zašpinila nohy. Toliko ke sprchovému dramatu.



Další asi dvě hodiny jsem strávila sama ve stanu, čekáním na holky.
Naproti jsem si koupila kafe *.*, pustila si MCR (na které už jsem se kvalitně těšila) a
hrála nějaké Rocking Blocks na mobilu..xD Holky se ale pořád nevraceli a já si chtěla
zajít na From our Hands (před dvěma lety jsem je RFP slyšela a pamatovala jsem si, že
byli dobří)...zamykání stanu jsme naštěstí přes SMS vyřešili a tak jsem mohla vyrazit i
bez holek. Hned po tom jsem psala Kitsu, aby mi dala vědět až dorazí... potřebovala jsem lak na
vlasy...které bez něj vypadali poněkud děsivě... ...ne že by s ním vypadali líp

(cizí šampon+žádný kondicionér+žádná žehlička)*žádný lak na vlasy=děs a hrůza na hlavě

Přišla mi obratem odpověď, že už tu jsou a že se jdou zrovna do areálu najíst...to se mi hodilo.
První dvě informace, které mi byli sděleny byli: Kyblíci už rozkládají! Holky viděla Gerarda, jak se
prochází po areálu. Začal teda hon na Gerarda. Hned po chvíli jsme potkaly dané slečny, které
nám dokonce ukázali fotku. Radši bych nekomentovala jeho úžasný out-fit xD ...
beranice, kabát (skoro takový jako nosí můj otec do lesa) a gumáky. Pak jsme ho
dokonce osobně viděli za plotem nějakých back-stage...strašně vtipně se u toho
pohupoval.. xD No prostě zážitek. Tak jsme konečně koupili oběd a šli si poslechnout
Kyblíky. Oni jsou prostě opravdu hodně dobří *.* Dověděli jsme se, že od šesti dostali
nabídnuto hrát na Greenpeace stagi, a plánovali, jak se na ně půjdeme ještě jednou podívat,
protože Pepča měla přijet až v sedm. Seli chtěla ještě vidět jednu asi hard core skupinu...kteří
teda byli docela vtipní... a to v tom, že jeden kytarista měl pirátskou čepici a druhý hrál na vozíku.
Seli šla někam blíž a my s Kitsu seděli na pláštěnce a přemýšleli, jako moc ten mosh drtí ty MCR
fanoušky čekající tam od jedenácti. Další cesta vedla do stanu konečně nalakovat ty vlasy...a pak
přišla malá změna plánu... Pepča zavolala, že dorazí dřív. Z programu jsme museli vyškrtnout kyblíky
a automaticky to znamenalo, že budeme mít o trochu lepší šance najít a udržet dobré místo...
relativně.

Pepča přijela perfektně (minimálně z mého loserovského pohledu to bylo perfektně)
vystylovaná a kvalitně mě tim štvala..xD Vůbec si nepamatuju, jaká skupina tam končila,
když jsme tam dorazili..ale po ní jsme stáli vlevo asi ve třetí řadě. Woombats...či jak to
bylo...hráli dobře...a bylo by to fajn až na kretény...kteří si očividně řekli "že daj tim
zkurveným emákům (jak nás nazvali) co proto"...nejdřív nám vynadali, že tam vůbec
tancujeme a pak do nás začali brutálně rasit. Za steely jsem v těchhle okamžicích opravdu vděčná...
tu krávu za mnou jsem tak brutálně podupala, až to vzdala...a já si málem zlomila nohu.
No upřímně jsem si fakt nejdřív myslela, že je zlomená. Pak z toho vylezl jen natáhnutý
sval. Naštěstí jsme přežili a dokonce se dožili i MCR. A pak přišel okamžik, kdy jsem se
zoufala chtěla neznat k tomuhle národu a zároveň zabít blbé české zvukaře a techniky.
Ke konci první písničky naprosto spadl zvuk. Nikdo netušil, co se děje. Dali to sice do
kupy celkem rychle, ale netrvalo ani minutu a spadlo to znova. Skupina už taky vypadala docela
zoufale a my se modlili, aby to nezabalili....a aby, pokud to opraví, to znova nespadlo. Ke všemu
mě brutálně bolela ta noha a nějak jsem po těchto dvou pokusech netušila, co budu dělat, když
nemůžu skákat.

Na potřetí se naštěstí už všechno rozjelo a to i dokonce včetně mojí nohy... Což jsem
doteď nepochopila, jak se to tak najednou stalo. Koncert byl...awww...asi to nedokážu
popsat. Jen jsem měla pocit, že nebudu mluvit. Takhle moc jsem už dlouho neřvala...a
ani jsem dlouho tak moc neskákala. Opět se mi asi na čtyři lidi osvědčil můj steel-drtič.
Když jsem cítila ohrožení ze zadu, začala jsem skákat nůžky...a jen jsem cítila ty tenisky
pod botama a pak ta osoba většinou zmizla xD…a pak jsem si otloukla loket o jednoho agresivního
chlapce. Ale přežila jsem...a překvapivě jsem ve výsledku ani nebyla moc umačkaná nebo tak něco.
Mrzí mě, že opět nic nemám...žádné trsátko. Sice je hodil mezi nás....všechny čtyři, nebo kolik jich
to měl...ale já zas neměla štěstí. Jedno má nakonec Kitsu (tej ho dala Pepča), druhé našla nějaká
slečna, co na té zemi úplně ležela a třetí Seli...kdo měl to čtvrté vůbec nevím...ani netuším jestli
jich náhodou nebylo víc. Na jednu stranu jim to přeju, ale logicky taky závidím xD Jakkoli jsem se
tomu nejdřív bránila...když jsem viděla, jak kolem mě všichni brečí...tak jsem si nakonec taky pěkně
zabrečela.


Naprosto mrtví jsme se odplazili ke stanu. Škoda bylo, že si Seli vzala moc osobně, že
jsme odešli bez ní. Mysleli jsme, že tam chce zbýt s kamarádkami a když bude chtít tak
za námi dojde. Stane se. Nakonec z původní plánované pařby vzniklo jen to, že jsme s
Pepčou asi hodinu leželi ve stanu, vyli a smáli se (a to prakticky po nulovém množství
vodky)...popřípadě jaká slova mohou být v Asagiho growlech...dokonce i to že česky i
anglicky zní growlované hovno úplně stejně..xD a pak jsme definitivně odpadly. Další den jsem se
vzbudila opět až v devět (to bude nejspíš tím, že v devět začal ten hloupej Seznamovskej stánek,
u který ho jsme byli hrát...první ráno hrál nějakou otravnou věc, kde bylo furt "What time is it?"...
a když to začala hrát druhou noc ve dvě ráno...tak jsem měla chuť za nimi naštvaně přijít a zeptat
se jich jestli to teda ví!!!)... ale tentokrát v odporném horku. Venku se totiž rozhodlo vylézt slunce.

Tenhle poslední den bych shrnula asi do toho, že byl ve znamení jezení, pití, pozorování nějaké
hry Angry brids a hledání nějaké skupiny, kterou by jsme si před odjezdem ještě mohli poslechnout
(bohužel všechny dobré hráli až po našem odjezdu). Ještě bych tak zmínila, že základní hrozbou
se stalo, že po příjezdu domu budeme mimo rýmy, kašle a možná angíny, pravděpodobně
taky úpal. Pepče se dokonce opravdu podařilo spálit. Nápad, že stan tam necháme a
vyhodíme, neprošel a tak jsme ho museli sbalit... Nechtělo se mi tomu ani věřit,
každopádně jsme všechno stihli sbalit za půl hodiny. Jsme prostě geniální. Času bylo dost
a tak jsme cestou na bus nemuseli chvátat...zamávali jsme Pepče...zavazadla jsme šťastně
dotáhli až domu. Následovala dlouho očekávaná sprcha...a to by se dal brát jako konec našeho čtyř
denního dramatu.

Všechno jsme přežili...a já jsem zřejmě ten člověk, který na tyhle akce (pokud je přežije) kouká
zpětně už jen z té dobré stránky...celkový dojem je v zásadě pozitivní...i přes všechny problémy ^.^

Jen snad na závěř...po vybalení jsme zjistili, že jsme sebou měli ještě paštiku...která to teda nepřežila...
a my vlastně měli štěstí, že jsme jí neměli rozmatlanou všude...ale jen po dnu kufru..xD


Tak zas někdy...
třeba budu mít zas brzy potřebu zapsat něco do "Diary" xD
A vzhledem k tomu, že mě čeká koncert Gackta a Diru...tak určitě bude...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Violet Thores Violet Thores | 10. července 2011 v 15:21 | Reagovat

Teda já bych takový extrémní podmínky nepřežila xD Asi sem rozmazlená xD A nebo na ne spíš nejsem zvyklá :D
Už teď se děsím jak přežijem Gackta xD

2 Yuki Sumire Yuki Sumire | Web | 11. července 2011 v 11:56 | Reagovat

Lol na gactka bude fronta jak cyp xD i moje kámošky se na něj chystají jít .D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama