Morbnídní pohádka č. 2 - O ANIČCE

11. dubna 2008 v 21:04 | Kvicka |  >> Morbidní pohádky
Je tu druhá morbidní pohádka...
výsledek extra nudné hodiny angličtiny někdy ...když jsme byli ve druháku (2008)

Byla napsána stejně jako první tak, že jsme se s Franky J po kousíčcích střídali a každá něco napsala..xDD dopadlo to katastrofálně..xD A když to teš tak čtu..přijde mi to strašně trapné..xD 

takže sem ještě hodím všeobecné upozornění...

!!ČTĚTE (READ ME)!!
! POZOR. CHYSTÁTE SE ČÍST NAPROSTO ÚCHYLNOU, UJETOU, PRAŠTĚNOU (A PODOBNĚ) PARODII NA COSI. TÍMTO PŘEBÍRÁTE VEŠKEROU ZODPOVĚDNOST NAD SVOU PSYCHCKOU ÚJMOU A NEMÁTE TEDA PRÁVO AUTORY (to jest já a Franky J) ŽALOVAT XD

© Kvicka and Franky J
_________________________________________________________________________
Stránku ihned vypněte při vyskytnutí zdravotních či jiných problémů (v průběhu návštěvy) xDD


Byl klidný večer, nebyl to však první máj. Anička sbírala maliny.
"Och," vykřikla, když se píchla o trn, "teď usnu na věky. To je příšerné. Ááááá!. Zděsila se, omdlela, práskla sebou o zem a zůstala ležet.
Najednou přišel ...................................................................................................
.............................................................................................................................
.....................................................chvíle napětí ...................................................
.............................................................................................................................
...................................................LEDNÍ MEDVĚD..................................................

Hle nebyl to lední medvěd, byl to úžasný a všemi ledními medvědy obdivovaný Karel Pepek První, princ z říše Osmi zaparkovaných žlutých taxíků. Uviděl omdletou Aničku a na osmý až desátý pohled se do ní zamiloval. Pokusil se jí políbit, ale jelikož ležela uprostřed malinového křoví, nebylo to nic snadného. A tak chrabrý princ šel a neohroženě vzal Aničku za nohy a vytáhl ji ze křoví.
Anička, ještě víc poškrábaná, se probrala, lekla se a v domnění, že princ je neznámý úchylák, postříkala ho pepřákem. Pak ještě oslepenému princovi narazila na hlavu košík i s malinami a dala se na útěk.
"Počkej!" křičel princ s malinovým košem za Aničkou. "Já nejsem úchylák."
Anička se otočila v běhu za přicházejícím hlasem, což se jí stalo osudným. Narazila do stromu, který si to před ní zákeřně vyrostl, a byla opět v bezvědomí.
Princ k ní doběhl, sundal si košík z hlavy a chtěl jí políbit, ale jak na ní po zásahu pepřáku neviděl, celou ji oslintal. Když se probrala, celá oslintaná, uviděla prince s opuchlýma očima a červenýma tvářema.
"Hi hi hi." usmála se na něj.
"Ha ha ha." usmál se on na ni.
Konečně se políbili.

A po měsíci byla svatba.

Anička byla happy, jenže na oslavě svatby se objevila.....................................................
Princova dcera se svou rodinou.
......
Anička prince zmlátila. A protože Anča byla krásná a sexi baba zamiloval se do ní princův prapraprapradědeček. Jenže Anička, naštvaná na prince, chtěla zbouchnout manžela dcery prince. To se jí nepovedlo a tak ho alespoň znásilnila na záchodě. Chudák bude mít doživotní trauma.
Když se to dověděla jeho manželka, to jest princova dcera, podřezala se a skočila ze skály.
Princi to bylo strašně líto. Plakal a Aničku zavřel do věže. To se nelíbilo princovu prapraprapradědečkovi. Vylezl na věž, což bylo v jeho věku velice obdivuhodné, a vypadli mu umělý zuby.... Takže musel zase slézt a zuby najít.
Mezitím už na věž vylezl Karel Pepek První, jako tajemný Zoro...převlečený, jelikož nechtěl uznat svou chybu....a zachránil Aničku. Unesl ji do černého lesa, tam ji posadil na pařez, do ruky jí vrazil muchomůrku a vyznal jí lásku. Anička se nemohla vzpamatovat. Bylo toho trochu moc najednou. A tak se začala vymlouvat, že se se zachráncem znají jen chvíli a přece spolu nemůžou nic mít. A ona je přece jen vdaná.
Pak se rozloučila, že už bude brzo tma a ona musí dom, jelikož se potmě v lese sama s kýmsi bojí. Anička se otočila k odchodu a směle vykročila. Převlečený Karel Pepek První se jí vrhl k nohám a přesvědčoval jí ať zůstane. Anička se znechuceně podívala na pofidérního Zora, plazícího se před ní a jen v klidu opakovala "Ne!"
"A jo a jo a jo!" opakoval on.
"Néééé" zlobila se ona.
Pak ji strhl k vášnivému polibku. Anička ho zuřivě tloukla pěstmi a snažila se odtrhnout. Zoro odolal ...ale nakonec padl zmlácen k zemi.
Anička ho tam nechal ležet a prchla domu... Pak se jí ale zželelo muže, který ji vyznal lásku a vrátila se na místo. Ležel tam. Silně krvácel. Umíral.
"Prosím, promiňte mi to." omlouvala se mu. Pak mu sundala masku, jelikož chtěla vědět, kdo je... Když to zjistila vykřikla zděšením.
"Áááá. Umlátila jsem si manžela." Poklekla a začala pláčit.

Velké slzy padaly na umřelého manžela.
Pak ho naposledy políbila a zůstala u něj celou noc.

O pár dní později našli v lesíku dvě kostry...to velký nebezpečný, masožravý králíček sežral oba.

KONEC
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama